The true goal of chart interpretation in humanistic and transpersonal astrology is not the description of the dispositions or potential indicated by the nativity (a chart drawn up for the moment of birth). Rather, it is the encounter of two people over the symbols of the chart. The three entities involved, i.e. the astrologer, the seeker and the chart symbols, can give rise to the possibility of insight into personal history from a new angle through verbal understanding. Astrological consultation, therefore, is a dialogue of two people using a symbolic languag
Pravým cílem interpretace horoskopu v humanistické a transpersonální astrologii není popis dispozic či potenciálu, který nativita (horoskop sestavený pro okamžik narození) naznačuje. Je jím setkání dvou lidí nad symboly horoskopu. Trojice zúčastněných astrolog-hledající člověk-symboly horoskopu ⃰ dokáže skrze slovní porozumění osobní historii nahlédnout z nového úhlu pohledu. Astrologická konzultace je tedy rozhovor dvou lidí za použití symbolického jazyka.
Z pohledu humanistické a transpersonální astrologie nepracuje astrolog s horoskopem jako s orákulem, tj. nevěští. Člověk přicházející na astrologickou konzultaci proto není nucen se rozhodovat, zda astrologii věřit či nevěřit. Astrologická práce je o zkušenosti s popisem světa vnějšího i toho vnitřního. Není vědou ani pavědou, uměním ani matematikou, poezií či vnuknutím, je symbolickým jazykem. Svými symbolickými prostředky se snaží něco se dozvědět o účasti člověka ve světě. Je jazykem, který lidem pomáhá vyrovnávat se s obtížemi a chaosem života.
Hlavní kořen západní astrologie můžeme hledat v oblasti Předního východu, v Mezopotámii. Astrologie se zde rodí spolu s písmem.¹ Potřeba zaznamenávat řeč vedla k tvorbě písma a obyvatelé Meziříčí se svým způsobem analogicky přiblížili tehdejším bohům a jako oni začali písmem „tvořit“ – ve smyslu něco oživovat. Bohové lidem podávali informace skrze rozdíly v pohybech nebeských objektů, poutajících jejich pozornost. Všímaví obyvatelé Mezopotámie sledovali vše, co se kolem nich ve dne a v noci odehrávalo. Pohyb planet je vedl k poznání, že právě nebeská tělesa a nebeské jevy si bohové vyvolili za své písmo a jimi píší lidem zprávy, které pak stačí jen číst. Pozorování oblohy pro ně bylo stejné „čtení“, jako zkoumání znaků klínových tabulek a jejich následné četba. Jazykem dnešního světa jejich aktivitu vnímám slovy Gregory Batesona, pro kterého je informací v rámci jeho epistemologie „každý rozdíl, který hraje roli (tj. relevantní odlišnost).“² Schopnost mysli sledovat (v našem případě například rozdíly v pohybech hvězd a planet) se stává třetí entitou, vstupující do hry. Na poli lidské mysli se odehrává poznání informace „rozdílu, který hraje roli“. Astrologie, tedy astro=hvězdy a logos (λόγος od legein, sbírat, mluvit, počítat)=sběr rozdílů, je jazykem, kterým lidé zaznamenávají sběr „rozdílů“ v pohybu nebeských těles, Země a Měsíce, a kterým pak symbolicky vyjadřující pohled na jejich vlastní život.
Mezopotamští bohové nikdy nehovořili skrze „média“, jako je tomu například u semitských proroků, promlouvajících božími ústy na základě vnuknutí, nýbž zaznamenávali budoucnost skrze hvězdy, které sami stvořili. Tento rozdíl je důležitý právě ve vztahu k otázce, se kterou se astrologie většinou potkává – a to, zda jí věřit či ne. Poznat „znaky“ bohů vyžadovalo dlouhodobé studium a schopnost být dobrým pozorovatelem (v akkadštině se astrologové nazývali bárú, „pozorovatelé“). ³ Mezopotamští astrologové vlastně dedukovali z dostupných informací možný vývoj událostí. „Z těchto pátrání se zrodily „příručky“, které začaly být sestavovány již začátkem 2. tisíciletí a jejichž obsah se postupně a systematicky zvětšoval a rozšiřoval na všechny sféry, jež byly zároveň i předmětem působení bohů, a v důsledku toho byly schopny pojmout a zprostředkovat jejich poselství.“ ⁴
Podobně i současná astrologie potřebuje penzum znalostí a dovedností, které astrologovi umožňují „číst“ ve hvězdách. Není to jenom znalost oboru a schopnost vypočítat pozice planet, je to i schopnost interpretace symbolů. Práce astrologa je srovnávat konkrétní ideje získané vnímáním a extrahovat z nich společné prvky. Současný astrolog je víceméně obrácen svým pohledem do záře obrazovky komputeru a ponejvíce sleduje změny v grafickém záznamu pohybu nebeských těles. Ty pak dává analogicky do souvislostí s životem lidí, kteří přijdou se zájmem o výklad horoskopu. Astrolog používá symbolický jazyk k tomu, aby pomohl druhému člověku zorientovat se ve svém životním příběhu, uvědomit si jeho tempo, směr, rozpoznat v něm cyklicky se opakující tendence.
Astrologickou konzultaci lze zařadit do sféry pomáhajících profesí, tedy do oblasti, která je plně zaměřena na pomoc druhým. Astrolog by měl umět své řemeslo, tedy měl by znát principy, z kterých vychází. Měl by se snažit dodržovat etické zásady ⁵ a také by měl neustále rozšiřovat poznatky o své vlastní osobě. K práci s druhými lidmi je třeba mít dobrý background v sobě, k čemuž výrazně přispívá sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik.
V tomto ohledu se jako důležitý impuls, který do astrologie vnesl D. Rudhyar, ukazuje nutnost vnímat astrologický koncept jako symbolický jazyk, klást důraz na člověka, nikoli na události a opírat se o cyklický pohyb těles sluneční soustavy. V tomto podání se humanistická a transpersonální astrologii jasně vymezuje. Rudhyar ve svých astrologii věnovaných knihách často hovoří o aktualizaci potenciálu, který horoskop symbolizuje. Tady je nutno zastavit se a zapřemýšlet, co tím míní. Horoskop pro Rudhyara symbolizuje „strukturu individuálního jáství a ne životní obsah“. ⁶ Horoskop se opírá o archetypální vztahy a cykly, neboť se odehrává na 360°kruhu. Symboly, které astrologie používá, „integrují jednotlivé zkušenosti velkého počtu osob“.⁷ Připustíme-li si myšlenku, že člověk myslí v obrazech, pak je nám zřejmá věta Paula Ricoeura, že „symbol dává myslet“. Nejsme však schopni ho myslet plně, ve všech jeho významech. Symbol nám otvírá cestu k vlastnímu vědomí. Zde nachází své místo astrologie, neboť v člověku otevírá nové pohledy na vlastní situaci a váže jednotlivé události lidského života do smysluplného příběhu.
V aktualizaci potenciálu obsaženého v symbolech astrologie vychází Rudhyar z dvou premis pro interpretaci symbolů:
1. objektivní analýza nejvýznamnějších rysů symbolického obrazu,
2. vztah symbolu ke všem ostatním symbolům v soustavě celého cyklického procesu. ⁸
To jsou klíčové body pro práci humanistického astrologa. Plně rezonují s postupy Gestalt terapie, která pojímá jedince, jeho self, jako vztahové. Člověk nemůže sám sebe rozvíjet o samotě. Právě setkání s druhým člověkem a prostředím, které je obklopuje, nabízí možnosti sebepoznání a rozvoje. Sám sebe tedy „neaktualizuji v izolaci, ale vždy ve vztahu s prostředím“. ⁹ Slovy Rudhyara: „Žádný izolovaný jev nemá smysl sám o sobě. Nabývá smyslu teprve vztažením k širšímu celku nebo pro cestu, jehož je součástí.“ ¹⁰
Aktualizace potenciálu horoskopu se odvíjí tím, že do vztahu vstoupí astrolog a člověk hledající. Humanistická astrologie pracuje z pohledu trojice astrolog-člověk hledající-symboly horoskopu, kde třetí ze zmiňovaných v sobě nese odkaz kultury, z které oba zúčastnění čerpají. Kulturní odkaz astrologických symbolů je neustále doplňován a rozvíjen ruku v ruce s tím, jak lidé žijí a jaké symboly potřebují. Mohli bychom říct, že astrologická konzultace čerpá z hravé dimenze lidské existence. Symbolická hra astrologického jazyka nalézá hledajícího člověka v přechodové fázi, kdy se do rozporu dostává jeho vnitřní svět se světem vnějším. (Hledající člověk vyhledá astrologa většinou ve fázi obtíží a osobní nepohody.) Astrolog v této fázi, během astrologické konzultace, provází hledajícího člověka na cestě k jeho plné osobní kompetenci. Konzultace se stává prostorem „dětského pokoje“, na kterém se dva lidé snaží přivést do stavu dětské hravosti. Je to právě tvořivý stav, ve kterém už každý sám nalezne obranu proti úzkosti a tlakům, a uvědomí si: „JSEM NAŽIVU“, že jsem sám sebou. Sdílení pocitů, uvolnění skrze vzájemné porozumění si prostřednictvím astrologických symbolů může vést k nalezení účelu a smyslu života hledajícího člověka. „Předpokládáme, že přijetí reality je nekonečný úkol a žádná lidská bytost není prosta napětí, které způsobuje střetávání vnitřní a vnější reality; tomuto napětí ulevuje existence intermediální sféry zkušenosti, která je nesporná (umění, náboženství, apod.). Tato intermediální sféra bezprostředně navazuje na sféru hry malého dítěte, „ztraceného“ ve své hře.“ ¹¹
Shrnutí:
Současný astrolog nevěští budoucnost, jak by se mohlo na první pohled zdát, ani neříká, jaký kdo je a není. Odmítá totiž pozici vševědoucího experta. Pracuje v roli průvodce, který druhého člověka provází jeho životním příběhem ve snaze o dosažení plnosti osobní zkušenosti. Hravá interakce v duchu hluboké lidské solidarity řadí humanistickou a transpersonální astrologii oprávněně mezi pomáhající profese. Symbolický koncept astrologie nabízí v každé době znovu a znovu možnost stavět a rozvíjet svou představivost nezbytnou k životu. Tvořivost, kterou může například zažít hledající člověk spolu s astrologem, dává pocit propojení s okolím, pocit napojení na existenci druhých, tedy pocit účasti na celku.
Nic není pevně dáno-psáno ve hvězdách, ale čteme-li společně v jejich formacích a cyklech, dozvídáme se v první řadě mnohé o sobě samých, což je velmi dobrý základ k tomu, abychom vnímali vztahy s lidmi a prostředím tady-a-teď, a tím kompetentně čelili událostem, s kterými se v budoucnu potkáme.
Poznámkový aparát:
⃰„hledající člověk“ (Zavádím tento výraz s tím, že vnímám jeho neúplnost či pregnantní nedostatečnost. Záměrně se chci vyhnout slovu klient, které svým významem neodpovídá postavení člověka přicházejícího na astrologickou konzultaci).
1. Jean Bottéro, Mezopotámie, Academia 2005: 216-217
2. Grefory Bateson, Mysl a příroda, Malvern 2006: 195
3. Bottéro,2005: 218
4. tamtéž,: 218
5. odkaz na Etické zásady humanistického a transpersonálního astrologa, www.transformotor.cz
6. Dane Rudhyar, Astrologie osobnosti – Reformulace astrologických konceptů a ideálů v termínech současné psychologie a filosofie – Epilog, 1936, pracovní překlad Ludmila Plášková, zdroj www.astrologie.cz
7. Dane Rudhyar, Astrologická mandala, Půdorys 2003: 13
8. tamtéž: 38
9. John Bernard Harris: How Group Therapy Works, www.mgc.org.uk
10. D. Ruhyar, Astrologická mandala, 2003: 38
11. Pavel Barša, Panství člověka a touha ženy, Slon 2002: 111 (odkaz na Winnicott 1999 (1971): 13)
Text otištěn v religionistickém časopisu Dingir č.2 r. 2013
Martina Lukášková (nar. 1971) je astroložkou, psychoterapeutkou s akreditovaným výcvikem INSTEP, s Pavlem Turnovským vyučuje astrologii v kurzu Astrologie pro statečné.
